2:46 am - Pondělí Červenec 16, 2018

Trest smrti pro Romana Smetanu

KOMENTÁŘ – Roman Smetana je řidič autobusu, který se svého času rozhodl, že vyzdobí předvolební plakáty různými malůvkami a hesly o lži, korupci a krádežích. Tímto svým vyjádřením si vysloužil nejen sto dnů v žaláři, ale také velikou publicitu, která společnost rozdělila na dva tábory. Pro jedny je prachobyčejný vandal, pro druhé hrdina, co bojuje za svobodu slova.

Dokonce i mnozí z těch, kteří jinak politikům nemohou přijít na jméno, tvrdí, že vandalismus je vandalismus – v jakékoliv podobě. Zákony jsou od toho, aby se dodržovaly, takže jestliže Smetana s něčím nesouhlasil, měl zvolit legální a tím pádem legitimní postup protestu.

Jenomže čeho se Roman Smetana vlastně dopustil krom toho, že graficky vyjádřil to, co slyšíme denně kolem sebe?

Stačí jen poslouchat, ať už doma nebo venku na ulici. Vtipy i urážky na politické hlavy létají vzduchem bez omezení a pokud člověk pohlédne do sdělovacích prostředků, není to o mnoho lepší. Karikatury politiků na nás hledí z novin v pozicích, které se neuvádí před dvaadvacátou hodinou a čím více antének mají přitom na hlavách, tím lépe.

Pak stačí pustit televizi a máme dojem, že jsme zpátky ve zlatých časech němých grotesek. Politici létají po sněmovně jako splašení, zatímco se z reproduktorů nesou libé tóny se slovy: „My jsme ti blázni z povolání, my jsme ta banda, banda kašparů…“

Příběh o potrefené huse?

 Za satiru a urážky politiků by musel jít zřejmě celý národ pod zámek, takže zbývá Smetanu posoudit čistě materiálním pohledem. Soud se zabýval i škodou na majetku, kterou ODS ocenila jakýmsi záhadným způsobem na patnáct tisíc korun. Záhadným z toho důvodu, že každý volební materiál má stejnou hodnotu jako sněhulák na dvorku. Náklady na čas a materiál určitě nejsou totéž, co hodnota výsledného produktu. Takže pokud si ODS nenaplánovala, že svá předvolební umělecká díla nechá po volbách zarámovat, viditelný nepoměr výše trestu tluče do očí.

Když před několika lety vandalové demolovali ve Šternberku městský mobiliář – lavičky, odpadkové koše, zeleň…dostali všeho všudy pokutu pět set korun.

Smetana ale určitě nemohl sto dnů dostat za svou dobrotu. Zbývá ještě uvažovat o trestném činu pomluvy, ale koho by Smetana vlastně pomluvil? Jestliže Smetana napsal, že politici lžou, upozornil na nesporný fakt, že každý volební materiál je jen klamavá reklama (v ČR trestný čin). Alespoň žádná strana ještě nikdy nesplnila to, co na dotyčných plakátech slibovala.

Jestliže Smetana napsal, že politici kradou, těžko se pro to na něho zlobit. Zprávy o politické korupci slyšíme pomalu každý den. Není ale právě tohle  kamenem úrazu, když stará lidová moudrost praví příběh o potrefené huse? Bylo by však určitě přehnané, vidět ve Smetanovi nové vtělení Jana Husa nebo považovat jeho proces za obnovené lidové soudy padesátých let. Anebo ne? Všechno záleží na úhlu pohledu. Roman Smetana ohrozil svobodnou soutěž voleb politických stran a jen Bůh ví, proč za takové rozvracení dostal jen sto dnů. Proč ne rovnou trest smrti?

Zdroj fotografie: Flickr.com

Filed in: ČR: Právo, legislativa, Komentáře

Comments are closed.