3:40 pm - Pondělí Říjen 15, 9201

Prolomení limitů těžby uhlí by stálo miliardy korun

PRAHA – Celkem 1333,4 miliardy korun do roku 2133 by byly náklady na zdravotní a enviromentální dopady v důsledku těžby hnědého uhlí na Mostecku při případném prolomení limitů. Uvádí to studie Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku, kterou vypracovalo Centrum pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově ve spolupráci s ekologickými organizacemi.

Seminář, kde byla představena studie dopadů těžby hnědého uhlí

Seminář: Těžba hnědého uhlí by dopadla na zdraví a životní prostředí

Studie Externí náklady prolomení limitů těžby uhlí na Mostecku, vypracovaná Janem Melicharem, Vojtěchem Mácou a Milanem Ščasným, zahrnuje vyčíslení zdravotních a environmentálních dopadů využití uhlí v případě, že by limity – platné od roku 1991 – byly prolomeny a těžilo by se. Studie byla představena v rámci úterního sněmovního semináře konaného pod záštitou předsedy výboru pro životní prostředí Milana Šťovíčka (VV).

Zdravotní náklady by do roku 2133 znamenaly náklady ve výši 374,8 miliardy korun. Těžba hnědého uhlí způsobuje u místních především chronickou bronchitidu či choroby srdce. Došlo by navíc ke ztrátě biologické rozmanitosti nebo zemědělské produkce. Pokud by se k nákladům připočetly i škody způsobené emisemi skleníkových plynů, celková částka by se vyhoupla na 1333,4 miliard korun.

Podle Bursíka by škody z těžby uhlí činily 11,5 miliardy ročně

Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ), který je stejně jako tvůrci studie proti prolomení limitů,  uvedl, že ročně by škody na zdraví, životním prostředí a klimatu činily asi 11,5 miliardy korun. Kdyby byly zahrnuty do ceny uhlí, ta by musela stoupnout zhruba o 50 % a její zvýšení by muselo směřovat do případné nápravy škod. „Některé ztráty jsou ale nevratné a nevyčíslitelné. Například vrozené vady nebo zkrácení střední délky života,“ dodal Bursík.

Jarmila Ulrichová z Litvínova, která působí ve školství a je proti prolomení těžebních limitů, uvedla, že mladí lidé z regionu se bojí budoucnosti. Podle Ulrichové by těžba navíc nezvýšila zaměstnanost. „Na velkorypadlo není třeba tisíce pracovníků, práci by dostala tak desítka lidí,“ řekla Ulrichová. Z regionu podle ní odchází inteligence, která se přesouvá do větších měst.

Zastánci těžby argumentovali vysokou nezaměstnaností, prolomení limitů by ji podle nich snížilo. To odmítl chomutovský zastupitel a bývalý poslanec Přemysl Rabas (SZ). Region je na tom podle jeho slov dlouhodobě, kvůli těžbě uhlí, nejhůř z celé republiky jak ze sociálního, tak zdravotního hlediska. „V trendu nelze pokračovat,“ řekl. Přítomní odpůrci prolomení limitů argumentovali i tím, že lidé by novou těžbou opět přicházeli o své domovy, vystěhovat by se museli například obyvatelé Horního Jiřetína.

Zdroj foto: RegionOnline.cz/ac

Filed in: Česko, Politika, Z parlamentu

Comments are closed.