3:40 pm - Sobota Říjen 15, 9216

Škola hrou pro děti s dyslexií nebo dysgrafií

PRAHA – Vzdělávání dětí se specifickou poruchou učení byl věnován sněmovní seminář pořádaný pražskou základní školou U Boroviček. Záštitu nad ním převzala poslankyně Jaroslava Wenigerová (ODS). Zákonodárkyně napříč stranami se shodly v tom, že musí existovat možnost volby, zda dítě zůstane v běžné škole či bude dočasně docházet do školy specializované.

Ze semináře k výuce dětí s dyslexií či dysgrafií

Ze semináře k výuce dětí s dyslexií či dysgrafií

Dyslexie je porucha čtení, dysgrafie porucha psaní, dysortografie porucha pravopisu a dyskalkulie porucha počítání matematických úkonů. Vzdělávání dětí s těmito specifickými poruchami byl věnován pondělní sněmovní seminář. „U těchto dětí není na první pohled porucha vidět. Na rozdíl od dětí, které mají poruchy zraku či pohybového ústrojí. Kolikrát se tedy opomíjí speciální péče, kterou potřebují, aby se mohly učit jako ostatní děti,“ uvedla pro RegionOnline.cz poslankyně a učitelka Marta Semelová (KSČM).

Záleží podle ní na stupni speciální poruchy učení, kterou lze poznat během druhého pololetí první třídy nebo třeba ve druhé třídě. „Čím dřív se porucha pozná, tím snadnější je náprava ze strany odborníků,“ řekla Semelová.

Ke každému dítěti je podle ní nutné přistupovat individuálně. „Někomu vyhovuje a pomůže, když je integrován, někomu, když chodí do speciální třídy. Záleží i na škole, v některé běžné třídě podmínky jsou, v jiné ne,“ dodala. Dobré je, když je na škole pedagog, který se může dětem věnovat. Významná je i spolupráce s rodiči.

Poslankyně proti rušení specializovaných škol

Semelová, která léta učila na prvním stupni základní školy v Praze 12, měla ve třídě i děti se speciálními poruchami. Důležitý je podle ní jak přístup kantora, tak možnost volby, zda dítě bude navštěvovat klasickou nebo specializovanou školu. Odmítá proto jakékoli případné rušení specializovaných škol. Totéž si myslí poslankyně a učitelka Jaroslava Wenigerová (ODS).  „Zákony i strategie mají být vytvářené ve prospěch dětí. Štve mě, když je něco – jako třeba nutnost rušení praktických škol – odůvodňováno rozsudkem štrasburského soudu. Kdyby neselhaly naše instituce, nedošlo by k tomu,“ uvedla.

Na semináři byla představená výuka ve specializované škole U Boroviček v Praze 6.  Škola pomáhá dětem v tom, aby uspěly na střední, případně vysoké škole a v životě vůbec. Ve třídách je tam maximálně dvanáct dětí, škola je určená žákům šestých až devátých ročníků. Poslankyně Dagmar Navrátilová (VV) se na semináři zeptala, proč školu nemohou navštěvovat už menší děti. Zástupci školy uvedli, že u dítěte se někdy přijde na poruchu pozdě, rodiče si ji nechtějí připustit nebo nemají zájem o specializovanou školu. Když se ale pro ni rozhodnou, nedají na ni následně dopustit.

Slabikář postavený na zvucích a obrázcích

„V některých klasických školách sedí děti se speciálními poruchami vzadu, nejsou zapojovány do výuky, jsou z toho traumatizované. U nás je jim věnována maximální péče,“ řekla ředitelka školy U Boroviček Stanislava Prouzová. Mnohokrát tam kantoři s dětmi znovu opakují učivo prvního stupně základní školy. Odsouvání dětí se speciálními poruchami do zadních lavic ale není v běžných školách pravidlem, někde se jim učitelé věnují příkladně.

V rámci semináře byly představeny i další specializované školy:  pro děti se zrakovým postižením či s onkologickým onemocněním, které musejí pobývat v nemocnici. Představena byla i škola při Psychiatrické léčebně v Bohnicích. „Je tam skvělá atmosféra, hned bych tam chtěla chodit,“ uvedla pětatřicetiletá výtvarnice Alena Kupčíková, která je dyslektička. Podle pracovnic školy je ale pro děti občas problém, když školu opouštějí a vstupují do života už bez její pomoci.

Kupčíková je spoluautorkou interaktivního slabikáře, který je určený pro děti od čtyř let a slouží jako prevence počátečních problémů s dyslexií, dysgrafií a hyperaktivitou. O slabikář, který je jakousi školou-hrou, je zájem. Zakoupit jej lze nahraný na flashdisk. Využívají jej mateřské školy i pedagogicko-psychologické poradny. Na tvorbě slabikáře se podíleli autoři s poruchami dys, výuka v něm je postavená především na zvucích a obrázcích, protože děti, kterým je především určen, mají problémy s prostorovou orientací nebo s rozlišováním zvuků. Slabikář může pomoci i dospělým lidem, kteří například prodělali mozkovou mrtvici, a učí se znovu číst a psát.

Zdroj foto: RegionOnline.cz/ac

Filed in: Česko, Politika, Z parlamentu

Comments are closed.