11:05 pm - Sobota Červen 24, 2017

RECENZE: Porgy a Bess v Obecním domě si dlouhý aplaus právem zasloužili

PRAHA – Ve čtvrtek 23. února se v Obecním domě konal koncert Gershwinovy jazzové opery Porgy a Bess, jak o tom náš server RegionOnline.cz (ROL) v předstihu informoval. Ve Smetanově síni se setkaly dva pěvecké sbory a orchestr z Německa a USA, které doprovázely zpěv Shawnette Sulker v roli Bess a Leona Williamse v roli Porgyho.

Koncert začal Žalmem 42 „Wie der Hirsch schreit“, op. 42 od F. Mendelssohna–Bartholdyho pro soprán, smíšený sbor a orchestr. Sehranost orchestru byla skvělá, doslova německy precizní. Hlavní slovo měla Shawnette Sulker v jasně červených večerních šatech a tóny jejího vysokého sopránu zjemňoval sbor v pozadí.

Ačkoli se o profesionalitě výkonu všech zpěváků i hudebníků nedá pochybovat, plynulost představení poněkud srážela němčina, která sice k této hudbě vzhledem k národnosti skladatele patří, nicméně co do zpěvnosti a melodičnosti zní tento jazyk vždycky poněkud kostrbatě a ostře, obzvláště z úst nerodilých mluvčích.

Precizní soprán i veselý baryton

Mnohem větší nadšení v očích posluchačů vyvolala druhá půle koncertu, patřící již zcela Gershwinovi, kterou Shawnette zahájila známou písní „Summertime“. Od pojetí Elly Fitzgerald nebo Billie Holiday se sice logicky lišila, a to jak tóninou, tak i méně jazzovým a více operním provedením, oproštěným od subjektivních kudrlinek a pozdržování tónů, zato nám nabídla čistý požitek z melodie, jejíž jasnou linku udržela až do konce, a z níž na pažích vstávala husí kůže.

Její kolega William byl velmi příjemným osvěžením. Jeho projev byl méně vážný a dramatický, spíše rozverný, radostný a odlehčený, zpívání si vysloveně užíval. Ačkoli se jednalo o koncertní verzi, neváhal zapojit i pár hereckých gest, čímž celé vystoupení oživil. V duetu si s ním zazpívala a zahrála i Shawnette a byl na ně velmi příjemný pohled. Obzvláště milý byl krátký polibek v závěru písně, který jakoby odvyprávěl část příběhu místo zbytečných slov. Asi nejvíce se Williamovi vydařila píseň „I Got Plenty O’Nuttin‘“, při níž mu snad každý v sále věřil, že kromě slunce, boha a krásné dívky už nic dalšího ke štěstí nepotřebuje.

Xylofon úžasem otvíral ústa

Celý koncert byl skvěle secvičený, bez zbytečných prodlev, za což si zaslouží kromě hudebníků poklonu i dirigent R.-D. Entleutner. Přestože to vůči ostatním muzikantům může znít trochu nefér, zvonivé sólo hráče na xylofon obdivně nadzvedlo obočí asi každému v sále. To, s jakou rychlostí a neomylností mu paličky běhaly po kovových klávesách, bylo svým způsobem neuvěřitelné i roztomilé zároveň. Po skončení koncertu si o něm ve foyer diváci nadšeně vyprávěli.

Zdroj fotografie: flickr.com/Laura Padgett

Související článek

http://www.regiononline.cz/2012/02/12/porgy-a-bess/

Filed in: Hudba, Kultura

Comments are closed.