2:08 am - Neděle Říjen 21, 2018

RECENZE: Kontraband aneb Pašování a loupeže pod severskou taktovkou

Thriller Kontraband měl být svěžím severským pohledem na několikrát ohranou zápletku. Se známými tvářemi, slušným rozpočtem a velkým komerčním potenciálem. Jak se ale podařilo dostát islandskému režisérovi Baltasarovi Kormákurovi svým slibům?

Bídně, chtělo by se říct. Jméno režiséra vzbuzovalo velká očekávání. Baltasar Kormákur patří mezi evropskou režisérskou elitu a již několikrát dokázal, že si rozumí jak s intelektuálně hutnými tématy, tak s na vizuální stránku spoléhajícími filmovými skvosty. To vše vždy dokázal zabalit do osobitého autorského kabátku.

Přesun do hollywoodských vod mu zjevně zbrousil hrany a producentská mašinérie ho nechala napospas bezradnému kočírování chatrného projektu.

Už zápletka působí neuvěřitelně ohraným dojmem. Otec od rodiny s tváří Marka Wahlberga má za sebou několikaletou kariéru úspěšného pašeráka a zloděje. Teď si žije pohodovým životem a od zločinu se drží dál. Bohužel ne na dlouho. Bratr jeho milované manželky se totiž zaplete s místním dealerem drog a smolaři Markovi tak nezbývá nic jiného, než přijmout riskantní zakázku, kterou by svého švagra vyplatil ze spárů zlého záporáka.

Rutina a zase rutina

Na první pohled tedy nic nového pod sluncem. Na druhý pohled – také nic nového pod sluncem. Kormákur se bohužel musel už od počátku prát s řídkým scenáristickým základem, který je plný klišé a překvapivých momentů obsahuje jen velmi málo. I se stokrát viděným se ale dá pracovat. Režisérský um a snaha mnohdy přehluší i ty nejhorší náměty.

A v tomto okamžiku přichází asi největší zklamání. Kormákur se totiž podřídil diktátu současných trendů a namísto formální progresivity a svěžího žánrového přístupu nabízí jen rutině odpracované akční scény a standardně zvládnuté dialogy. Tam, kde by měl Kontraband sbírat body k dobru,  horko těžko drží alespoň průměr.

Akce obecně postrádá silnější kinetiku a neumí se rozhodnout, zda bude hrát na efektní stylovost, nebo syrovou realističnost. Strhujících je tak jen několik pasáží v úvodu, kdy sledujeme zásah speciální jednotky. Režisér volí téměř dokumentární formu, a to se mu vyplácí. Od takovéto stylizace ale hned v zápětí upustí a dále jede v zaběhnutých žánrových kolejích.

Jen pro příznivce žánru

Mark Wahlberg v hlavní roli odvádí svůj akční standard, kamenný obličej nahrazuje úsměvem jen sporadicky a projevy emocí u něj člověk musí jen tušit. Mnohem lépe je na tom jeho parťák s tváří Bena Fostera. Ten již několikrát dokázal přehrát své slavnější kolegy a Kontraband není výjimkou. Foster do své postavy vložil notnou dávku nejednoznačnosti a charismatu. Je tak jediným zástupcem hereckého ansámblu, který na sebe strhává větší pozornost.

Konraband lze označit jako thriller bez chuti a zápachu. Nadšený nebude nikdo, užít si film dokážou možná jen kovaní příznivci žánru, kterým v poslední době chybí potřebná dávka filmové potravy. Ostatní ruce pryč, mohli byste se unudit prostou průměrností.

Hodnocení: 60 %

Zdroj fotografie: www.bontonfilm.cz

Filed in: Film a TV

Comments are closed.