7:06 pm - Úterý Říjen 16, 2018

Přímo zvolený prezident nebude silnější

ROZHOVOR – Nástupce Václava Klause už nebudou příští rok volit zákonodárci, ale občané. Už nyní se objevují jména případných kandidátů. Předsedu klubu poslanců KSČM Pavla Kováčika, kterého redakce Region Online CZ požádala o podvečerní rozhovor, ale mrzí, že se před schválením ústavní změny téměř nehovořilo o prezidentských pravomocích.

Vy sám jste se zatím nechtěl vyjadřovat k případnému kandidátovi komunistů. Proč?

Samozřejmě, že už teď dostáváme náměty, ale než zveřejníme nějaké jméno, je přinejmenším slušné, projednat návrh s člověkem, kterého se případná kandidatura týká, a také v příslušných orgánech strany. KSČM čeká v květnu sjezd a nominace bude určitě jedním z témat, o kterém se budeme bavit.

 Ale novináři se ptají už dnes, budou se ptát zítra…

Mohou se ptát. Naši členové, příznivci a další, kteří nám také píší, mají v oblibě například prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka, který je už druhé volební období poslancem Evropského parlamentu. Ale je to opravdu věc jednání a je seriozní obrátit se nejdřív na něj. Nerad bych ho dopředu diskvalifikoval.

 Svou roli budou před prezidentskými volbami hrát nejen jména, ale bezesporu i peníze… Měla by pro volební kampaň platit nějaká hranice?

My jsme se nedávno pokusili upravit prostředí tak, aby bylo ve volební kampani rovnější, než je dosud v parlamentních, krajských i obecních volbách. Přišli jsme s návrhem na stropy pro volební kampaně včetně prezidentské. Jinak platí, že subjekt, který má víc peněz, má také větší možnost oslovit občany mediálně i jinak. A má pak větší šanci na vítězství. Nepopírá to demokracii, která preferuje svobodou volbu? A svobodná volba je i volba nezávislá na penězích.

Bude mít podle vás lidmi zvolený prezident nějakou větší váhu, možná i úctu a respekt, když jeho pravomoci se prakticky nezmění?

O českých, moravských a slezských lidech je obecně známo, že někdy inklinují k „tatíčkovskému“ přístupu. A to zdaleka nemám na myslí jen T. G. Masaryka, platí to přece už od Karla IV., od císaře pána. Prezident byl u nás vždycky trochu výlučný, ať už si o konkrétních osobnostech, které v této funkci působily, myslíme cokoliv. Občan ČR má prostě tendenci tento post trochu nadvyšovat a nadlepšovat oproti skutečnosti.

Málo se však u nás hovořilo o kompetencích přímo zvolené hlavy státu. My jsme upozorňovali na to, že bude-li prezident volen přímo, musí dojít k určitému přerozdělení pravomocí v rámci výkonné, zákonodárné a soudní moci. Ale nikdo se s námi o tom nechtěl bavit.

Nově zvolený prezident nebude mít větší sílu ze zákona, přímá volba nijak neposiluje žádnou z jeho pravomocí. Větší sílu bude mít jen z titulu své osobnosti nebo těch, kteří ho budou podporovat a budou si kupovat mediální prostor k tomu, aby jeho názory zněly silněji a byly pak víc lidem imputovány do hlav.

Změna Ústavy ČR je však jen prvním krokem, aby mohlo k volbě hlavy státu občany dojít, musí být přijat ještě speciální zákon. Ten dosud neznáme, uvidíme, jak se s ním vláda vypořádá. Moc času jí nezbývá. Ostatně na některá úskalí už upozornil předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský.

 Co může kandidát na prezidenta lidem v kampani vůbec nabídnout?

Jeho pravomoci jsou sice velmi omezené, ale zase může udělat obrovský kus práce ve vnímání ČR v zahraničí. Tím, jak vystupuje, jak se chová, jaké činy má za sebou. A pak také může do jisté míry i sjednotit občany ČR při řešení nějakého problému. Jeho slovo – půjde-li o skutečnou osobnost, a nezpronevěří-li se tomu, že bude prvním občanem země, může mít pozitivní vliv na to, jaké prostředí se bude v ČR dál utvářet. Jeho vliv může být pochopitelně stejně tak i negativní.

Jste z vesnice, občas jdete do místní hospůdky, vyslechnete „hlas lidu“.  Koho by na Hradě chtěli?

Část lidí to netrápí, souží je především existenční problémy, obavy o budoucnost dětí. Jiní to zatím vnímají jako soutěž superstar: kdo je víc vidět, kdo hlasitěji mluví, kdo vypadá lépe v televizi. Jsou tu spíš emoce, nikoli osobní přesvědčení, a věřím, že zatím zdaleka nejde ani o nějaký rozumový proces. Lidé znají některé z osobností z minulého působení. Často slyším na Vysočině inklinaci k Miloši Zemanovi, k našemu Vladimíru Remkovi…

Jinak se však při projednávání návrhu v parlamentu jednalo o typicky zástupné téma. Stejně jako se lidé bavili tím, když se chystalo zrušení tzv. doživotní trestní imunity zákonodárců. Projevem větší demokracie přece není šance zvolit si přímo prezidenta, ale především možnost vyjádřit se přímo v referendu k základním tématům, která se přímo dotknou života většiny z nás. Výsledku takového hlasu lidu se bohužel koalice bojí.

 

Zdroj fotografie: archiv ROL

Filed in: Podvečer s ...

Comments are closed.