7:52 pm - Pondělí Říjen 15, 2018

Nerušte praktické školy, je jich třeba, znělo sněmovnou

PRAHA – S rušením praktických škol vyslovila nesouhlas většina účastníků semináře, pořádaného ve sněmovně pod záštitou poslankyň výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Ivany Levé (KSČM), Vlasty Bohdalové (ČSSD), Dagmar Navrátilové (VV), Jaroslavy Wenigerové (ODS) a europoslance Jaromíra Kohlíčka (KSČM). S rušením praktických škol počítá vládní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2012 až 2015, kterou schválila vláda.

Ze semináře o budoucnosti praktických škol

Na semináři se diskutovalo o budoucnosti praktických škol

Ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Milan Šimáček plánovanou transformaci praktických škol odůvodnil tím, že tyto školy navštěvuje mnoho romských dětí, které netrpí lehkým mentálním postižením, ale sociálním vyloučením.

„Nelze to zaměňovat,“ řekl. Podle něj by sociální situace neměla být důvodem zařazení dítěte do praktické školy. „Podle nedávného šetření ombudsmana je sedmadvacet procent dětí romského původu zařazeno mimo hlavní vzdělávací proud, což je čtrnáctkrát víc než u většinové populace,“ uvedl Šimáček.

Podle něj je nutné na mnoha místech otevřít předškolní přípravu a mateřské školy, aby děti byly připravené na výuku v klasické škole. Stejný názor vyslovila zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která se opírala o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který v roce 2007 České republice vytkl, že ve vzdělávacím systému romské děti diskriminuje.

Poslední ročník mateřské školy by měl být povinný, řekl Kohlíček

Šetření ombudsmana i rozsudek evropského soudu byly v rámci semináře zpochybňovány. Kupříkladu europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) uvedl, že v ČR se k romské národnosti hlásí minimum Romů. „Pokud se k ní někdo nepřihlásí, nelze ho ani v rámci šetření označovat za Roma. Je jedno, zda je dítě bílé nebo černé, důležité je pomáhat všem, kteří jsou ze sociálně vyloučených lokalit. Líbilo by se mi například, kdyby byl poslední ročník mateřské školy povinný pro všechny,“ uvedl Kohlíček.

„Praktické školy mají své opodstatnění, vycházejí z naší tradice a letitá zkušenost ukázala, že žákům, kteří to potřebují, jsou nesmírným pomocníkem. Jsou tam speciálně připravovaní kantoři, vhodné vybavení, prostory a pomůcky, ve třídách je snížený počet žáků, což umožňuje mnohem lepší individuální přístup, než kdyby tito žáci byli hozeni do běžných škol, kde je žáků kolem třiceti,“ uvedla pro RegionOnline.cz poslankyně a dlouholetá učitelka základní školy Marta Semelová (KSČM).

Dodala, že ale s Šimáčkem souhlasí v tom, že je třeba klást důraz na prevenci a předškolní výchovu a včas podchytit vše, co je možné u konkrétního dítěte zlepšit. „Mnohdy dochází k zanedbání rozvoje dítěte. Je to odvislé od financování – pokud se ve státním rozpočtu krátí peníze na sociální oblast, terénní práce i vzdělávání, těžko může vláda dosáhnout kýženého úspěchu,“ dodala Semelová.

Praktické školy nepřipraví děti pro život, řekla Marksová

Stínová ministryně ČSSD pro lidská práva Michaela Marksová-Tominová semináři vytkla, že většinu v sále tvořili lidé z praktických škol, kteří jsou bojovníky za jejich zachování.  „Nebyli tam takřka lidé, kteří praktikují inkluzívní vzdělávání. Lidé z míst, kde jsou děti z vyloučených lokalit zařazeni do běžných škol nebo z neziskových organizací, které rodinám ze sociálně vyloučeného prostředí pomáhají,“ uvedla pro RegionOnline.cz. Organizátorky se bránily tím, že pozvaly lidi všech názorů, někteří ale nepřišli.

Marksová-Tominová souhlasí s postupným rušením praktických škol, není si však jista časovým horizontem tří let, kdy mají být tyto školy zrušené na základě vládní strategie. „V praktických školách pedagogové vytvářejí pro děti přátelské prostředí, je to obětavé, ale  pro život je to nepřipraví. Je nutné změnit systém základních škol a kompetencí speciálních škol využít tam,“ uvedla. Šimáček dodal, že kompromisem by bylo vytvořit z praktických škol alternativu v rámci hlavního vzdělávacího proudu.

Mnozí pedagogové z praktických škol upozorňovali na to, aby naplněním části vládní strategie, týkající se praktických škol, nebylo s vaničkou vylito i dítě a nebylo rušeno něco, co – s dílčími problémy – funguje. Šéf Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař uvedl, že v ČR máme díky stávajícímu školskému systému jen jedno procento negramotných, zatímco například ve Velké Británii je to patnáct procent. „Je co napravovat, ne to ale celé rušit,“ řekl. Poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD), která je proti rušení praktických škol, uvedla, že vládní strategií by se měl zabývat podvýbor pro regionální školství, jemuž předsedá. Strategie je podle ní platná až tehdy, je-li v legislativní podobě, což tato zatím není.

Foto: RegionOnline.cz/ac

Filed in: Česko, Politika, Z parlamentu

Comments are closed.