5:34 am - Pátek Říjen 19, 2018

Podvýživou trpí i senioři a nemocní v Česku

PRAHA – Nejen Afrika a další rozvojový svět se potýkají s podvýživou. Nemocní a senioři trpí podvýživou také v Evropě včetně České republiky. Upozornil na to sněmovní seminář, uskutečněný pod záštitou poslance Martina Gregory (TOP09).

Poslanec Martin Gregora (TOP09)

Seminář o podvýživě nemocných a seniorů se konal pod záštitou M. Gregory

S podvýživou se v České republice potýkají především lidé v sociální nouzi, nemocní a staří. Mezi seniory je to rozšířený problém – podvýživou jich trpí až polovina. Nejohroženější skupinou mezi nemocnými jsou onkologičtí pacienti, v riziku podvýživy jich je až 60 %. Podvýživou může trpět i člověk na pohled obézní. O riziku podvýživy totiž svědčí nechtěný úbytek hmotnosti o 5 % za čtvrt roku. Na semináři zaznělo, že nechtěná ztráta hmotnosti během nemoci je nežádoucí, protože se většinou jedná o ztrátu svaloviny včetně srdečního a dýchacího svalstva.

Podvýživa se podle odborníků mnohdy přehlédne a nediagnostikuje, a to zvláště u pacientů s omezenými pohybovými schopnostmi, psychiatrickými a komunikačními problémy. Hlavní vinou podvýživy jsou snížená chuť k jídlu vinou pocitu sníženého pocitu žízně, zvýšené konzumace léků, problémy s chrupem, zhoršením duševních funkcí nebo sníženou schopností sebeobsluhy.  „Na hlad se umírá,“ varoval v rámci semináře přednosta kliniky gerontologické a metabolické FN  Hradec Králové Luboš Sobotka.

V nemocnicích je nutné dbát na nutriční péči

Milena Šachlová z Masarykova onkologického ústav v Brně hovořila o tom, že musí být kladen důraz na nutriční péčí. „Sníženou chuť k jídlu má 36 % pacientů na začátku léčby a 39 % v jejím průběhu. S tím souvisí i snížený příjem stravy,“ uvedla ve své prezentaci. Nedostatečný příjem stravy má podle jejích poznatků 40 % pacientů. „Z toho 11 % pacientů sní méně než polovinu porce a stav trvá déle než pět dní. Nebo polyká jen kašovitou stravu,“ uvedla. Někteří pacienti nepolykají a potřebují přijmout stravu prostřednictvím sondy.

Sobotka dodal, že nemocniční podvýživa nevypadá jako smrt hladem. Projevit se může zápalem plic, ztrátou pohyblivosti, srdečním selháním, opakovanými infekcemi, proleženinami, demencí, nehojícími se ránami nebo embolií. Na semináři zaznělo i to, že v Evropě se s podvýživou potýká přes třicet milionů občanů a částka vydaná na léčbu nemocí z podvýživy je odhadovaná na 170 miliard euro. V Česku je to asi 60 miliard korun. Částky by podle odborníků mohly být sníženy dostatečnou prevencí.

Zdroj foto: www.mgregora.cz

Filed in: Česko, Politika, Z parlamentu

Comments are closed.