3:24 pm - Pondělí Duben 22, 2480

V Senátu rokovali odpůrci bezzásahových zón na Šumavě

PRAHA – Přístup ekologů k Šumavě je špatný, kůrovcová kalamita se rozrůstá, a proto je potřeba okamžitě razantně zasáhnout – tedy začít napadené stromy kácet. A to zejména pak v prvních, tzv.bezzásahových, zónách NP Šumava, odkud se brouk rozlézá dál do všech dalších lesů.

Národní park Šumava - mapka

NP Šumava

To bylo hlavní myšlenkou, kterou v různých obměnách vyjadřovali v pondělí v Senátu řečníci na mezinárodní konferenci „Národní park Šumava – produkt, nebo oběť doby?“.

Na akci, kterou pořádal senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, se sešli převážně lesníci, vysokoškolští odborníci na lesní hospodářství a dendrologii a zástupci obcí z Šumavy. Svůj pohled na věc a zkušenosti s provozováním a ochranou Šumavy, resp. sousedícího Bavorského lesa, přednesli i hosté z Bavorska a Rakouska.


Kritika „divočiny“

Vytvářet ze Šumavy umělý prales, tzv. divočinu, jak byla politika ekologů v pondělí ve Valdštějném paláci nazývána, je podle celé řady řečníků velký omyl. „Je nesmysl dělat divočinu v po staletí hospodářsky obhospodařovaných lesích,“ řekl k tomu například Vladimír Krečmer,  odborník na lesní a enviromentální politiku.

„Můžeme mít divočinu kdekoli, kde byla skládka a my tu skládku uzavřeme. I v uzavřeném lomu po čase vznikne divočina. My to samozřejmě můžeme udělat, ale bude to pořád umělá divočina, vlastně princip obory,“  pravil Pavel Kalina, profesor pro dějiny architektury a ochranu památek na Fakultě architektury ČVUT.

Pro rozumnou míru nové zástavby a těžby dřeva na Šumavě se vyslovil i sociolog Ivan Fišera, který ve svém vystoupení uvedl, že se park nejprve musí co nejdříve vypořádat s kůrovcovou kalamitou, a pak nastavit další mechanismy. „Rozhodně se musí opustit systém bezzásahovosti Šumavy,“ prohlásil.

Zlepšit náš obraz v médiích

K tomu je však podle Fišera nutné získat podporu veřejnosti, která je v otázce zásahu proti kůrovci v národním parku rozdělena. „Musíme být trochu blázni, abychom zvrátili tu katastrofu, ke které na Šumavě došlo,“ zhodnotil Fišera současný stav parku.

Právě kritika dosavadního působení na veřejné mínění, podcenění výstupu v médiích ze strany odpůrců bezzásahových zón byl druhý hlavní leitmotiv, který na konferenci opakovaně zazněl. Ekologové podle nich dokázali různými způsoby na sebe upoutat média, druhá strana toto údajně neumí.

„Je chybou, že média informují stále jen jednostranně – my jsme zaspali. A naši protivníci mezitím zásadně ovliňovali veřejné mínění. To musíme změnit. Čas utíká, kůrovec žere dál,“ apeloval na účastníky konference František Nyklas, bývalý předseda Svazu obcí NP Šumava.

Ekologové chtějí Šumavu divokou

Druhá strana sporu – ekologičtí aktivisté – chtějí Šumavu co nejvíce zachovat jako biotop s vlastním vývojem přírody. Proto je jejich cílem co nejvíce rozšířit bezzásahové zóny a nekácet v nich ani v případě napadení stromů kůrovcem. Přistupují často k radikálním akcím – přivazují se ke stromům, perou se s lesníky a policisty.

Ministr životního prostředí se snaží v novém připravovaném zákoně o NP Šumava najít kompromis a dohodu mezi oběma stranami. V lednu letošního roku došlo k důležité schůzce, na které obě strany začaly po dlouhých letech nacházet společnou řeč.


Zdroj fotografie: http://www.sumavaregion.cz/

Filed in: Česko, Životní prostředí

Comments are closed.