2:44 pm - Pondělí Červenec 16, 2018

Německo se chce zbavit jádra. Půjde vše podle plánu?

NĚMECKO – Nedlouho po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě, ke které došlo loni v březnu, se německá vláda rozhodla odstavit osm starších jaderných elektráren v zemi. Devět zbývajících začnou Němci postupně odstavovat od roku 2015 a v roce 2022 už mají být vyřazeny z provozu všechny atomové elektrárny. Problémem ale je, že v současné krizi banky odmítají financovat projekty, které mají jaderná zařízení v budoucnu nahradit.

Plány na omezení jaderné energetiky nejsou v Německu ničím novým. Již před dvanácti lety chtěla zemi od jádra částečně odklonit tehdejší vláda sociálních demokratů a zelených v čele s premiérem Gerhardem Schröderem. Ta požadovala do roku 2021 zrušit provoz v osmi ze sedmnácti atomových elektráren v zemi.

Rozhodnutí Schröderovy vlády bylo ovlivněno primárně vývojem v 80. letech, zejména havárií v Černobylu v dubnu 1986. Díky tomu totiž Německo nastoupilo cestu k zeleným technologiím a k využívání různých obnovitelných zdrojů energie (nejen do té doby akceptované vodní energie) a rozhodlo se stát světovou jedničkou v této oblasti. Pro srovnání, zatímco v roce 1990 byl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 3,1 procenta, roku 2010 už to bylo 17 procent, z čehož nejvíce se elektrická energie vyráběla z větru, biomasy a ze slunce.

Jaderná katastrofa ve Fukušimě pak současnou vládu křesťanských demokratů a liberálů kancléřky Angely Merkelové vedla k rozhodnutí nejen tento plán urychlit, ale zahrnout do něj všechny německé atomové reaktory. Mimochodem, v Evropě nejsou Němci jediní, kteří jádro odmítli. V této souvislosti nám asi jako první na mysl vytanou Rakušané. Dále například v Itálii se o zákazu jaderné energie hlasovalo v roce 1987 a v loňském referendu Italové jádro opět zamítli.

Čím chtějí Němci jádro nahradit?

Z jádra momentálně pochází zhruba čtvrtina německé elektřiny. Nyní se tedy bude Německo ze všech sil snažit atomovou energii nahradit. Právě v roce 2022 už by podle některých německých odborníků měl být možný úplný odklon země od jádra. Umožnit by to měly právě alternativní zdroje energie, přičemž v této souvislosti se nejvíce hovoří o plynových elektrárnách.

Paroplynové elektrárny však nyní pokrývají jen 13 procent celkové spotřeby elektřiny. Dojde tedy pravděpodobně k jejich intenzivní výstavbě, stejně jako k hledání způsobů, jak pro ně získat dostatek plynu. Zemní plyn má v Německu v roce 2020 tvořit jedenáctiprocentní podíl mezi využívanými zdroji energie. Jedním z navrhovaných řešení je začít využívat velké zásoby zemního plynu uložené v břidličných formacích. Proti tomu ale protestují ekologické organizace.

V této souvislosti se objevují spekulace, jestli bude plynu dost. Nedostatek však podle mnoha odborníků rozhodně nehrozí, neboť i kdyby se nahradil výkon všech jaderných elektráren v Německu plynem a spotřeba by se tak zvýšila o 30 miliard m3, jen plynovod Nord Stream má kapacitu 55 miliard. Další pochybnosti ale zaznívají v otázce, jestli vyšší spotřeba plynu nemůže ohrozit plán Německa na snižování emisí CO2.

Podle jiných názorů ale ani navýšení podílu plynových elektráren nebude postačovat k pokrytí výpadku vzniklého odstavením jaderných reaktorů. V takovém případě by možná Němci mohli dát větší šanci uhelným elektrárnám vybaveným nejmodernějšími filtry. Elektrárny na uhlí totiž nyní zajišťují 43 procent spotřeby.

Další plány? Rozvoj obnovitelných zdrojů a radikální snížení spotřeby

V souvislosti s postupným uzavřením všech jaderných zařízení se často zmiňuje také potřeba vybudovat dostatečné množství větrných a solárních parků. Celkově má podíl obnovitelných zdrojů energie narůst ze současných přibližně 17 na 35 procent do roku 2020.

Dalším opatřením pro splnění tohoto ambiciózního plánu se má stát také radikální snížení spotřeby elektrické energie. Vláda kancléřky Angely Merkelové plánuje, že ji do roku 2020 sníží o 10 procent.

Rozhodnutí Německa ukázalo na vzájemnou provázanost energetiky

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) však s možným odklonem Německa od jádra během příštích devíti let příliš nesouhlasí. Podle agentury by Němci neměli v této věci postupovat samostatně, ale spíše se pokusit o dohodu s Evropskou unií.

IEA se domnívá, že uzavření všech německých jaderných elektráren může negativně ovlivnit udržitelnost a bezpečnost dodávek elektřiny v celé Evropě. Agentura totiž předpovídá, že v důsledku svých plánů budou muset Němci dovážet nejen více elektřiny, ale také více plynu a uhlí, což povede k poklesu německé energetické bezpečnosti a ke vzrůstající závislosti na jiných zdrojích.

Evropská komise ihned po rozhodnutí Německa vydala dokument, díky kterému má Evropa úspěšněji čelit poklesu výroby jaderné energie. Zpráva vyzývá členské státy EU k užšímu propojení elektrických sítí. Jednotná evropská energetická síť by pak podle Komise měla být vybudována do roku 2014.

Dokument staví na tom, že případ Německa ukázal, že všechny členské státy jsou z hlediska fungování energetiky ovlivněny vnitřními rozhodnutími každého z nich, a pro takové případy musí existovat efektivní společný postup. Tento návrh však budí rozpory. Na jedné straně stojí některé členské státy a soukromé firmy, kterým vadí snaha Komise posílit dohled nad energetickými otázkami. Na straně druhé ale analytici zmiňují, že jde o pokus zabránit uzavírání vzájemně výhodných dvoustranných dohod mezi velkými odběrateli zemního plynu (Itálie, Německo), a hlavním dodavatelem (Rusko).

Jak vyjde „jaderná elektřina“ z porovnání s ostatními zdroji?

Podle nedávných průzkumů vychází jedna kilowatthodina elektřiny vyrobená v atomové elektrárně na 12,8 eurocentu, zatímco v uhelných elektrárnách se vyrábí v průměru za 12,1 eurocentu. Větrná a vodní energie pak vyjde ještě levněji. Kilowatthodina elektrické energie z vody se vyprodukuje za 6,5, z větru pak za 7,6 eurocentu. Naopak zatím je drahá elektřina ze solárních parků – v tomto případě přijde kilowatthodina proudu až na 30 eurocentů.

V každém případě ale bude odklon od jádra vyžadovat nemalé investice. I když vláda i experti zatím skutečné náklady vyčíslují jen přibližně, už nyní se hovoří o stamiliardových částkách, přičemž 100 až 200 miliard eur je jen startovní pozice. Nemluvě o požadavku výrobců jaderné energie na odškodné v řádech miliard eur.

Odklon od jádra tedy pro Němce rozhodně nebude snadným a levným krokem. Připlatit si mají i samotní němečtí spotřebitelé – v důsledku odchodu od jádra má totiž cena elektřiny v Německu vzrůst o 20 až 30 procent. Podle dosavadních průzkumů si však Němci raději připlatí, než aby brali energii z jádra.

Výstavba nových zdrojů nejde tak rychle

Plánovaný odklon od jádra v Německu však nyní ohrožuje dluhová krize eurozóny. Podle řady investorů se německé banky v současné situaci zdráhají poskytovat finance na nákladné energetické projekty. Tento přístup pak zdržuje především výstavbu mořských větrných parků, přenosových sítí a plynových elektráren. Přitom nové větrné a plynové elektrárny mají být po odchodu od jádra v roce 2022 hlavními zdroji pro výrobu energie.

Plán, který bezvýhradně počítal s vybudováním nových kapacit využívajících alternativní zdroje energie, tak začíná dostávat první trhliny. Jestli se Německu skutečně podaří zcela se vzdát jádra během příštích deseti let, je tedy zatím ve hvězdách a záleží ještě na mnoha dalších rozhodnutích.

Zdroj fotografie: Freedigitalphotos.net

Filed in: Komentáře, Svět: Ekonomika, Svět: Hospodářská krize, Svět: Politika

Comments are closed.