2:39 pm - Středa Říjen 17, 2018

Mladí Rusové jen těžko hledají smysl života, sahají k sebevraždám

MOSKVA – Experti Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu OSN (UNICEF) upozorňují, že v Rusku dochází  ročně k  třetímu největšímu počtu sebevražd mladistvých na světě a tento smutný trend se nedaří zastavit

Poslední případ se stal před několika dny v západoruském městě Lobňa. Dvě čtrnáctileté gymnazistky tu společně skočily ze střechy patnáctipatrové budovy. V dopise na rozloučenou jen sdělily, že „už nechtějí dále žít.“

Podobné případy se v Rusku stávají čím dál častěji. Jen za období ledna a počátku února letošního roku spáchalo sebevraždu šest mladých lidí. Všichni svůj život ukončili skokem ze střechy. Alla Ivanova z Národního zdravotního institutu potvrzuje, že 20 procent ruských adolescentů trpí depresemi, což je oproti evropskému průměru o 15 procent více. Podle výzkumů 45 procent dívek a téměř 30 procent ruských chlapců přiznává sebevražedné myšlenky.

Podle vyjádření vládního zmocněnce pro práva dětí Pavla Astachova se každoročně v Rusku pokusí o sebevraždu čtyři tisíce mladistvých. Třetina těchto pokusů je „úspěšných“. Mezi nejčastější motivy pak patří problémy ve škole, v rodině a velký podíl na sebevraždách nesou i milostná zklamání a partnerské neshody.

Mladí Rusové nenalézají smysl života

V hodnocení UNICEF zabývajícím se sebevraždami mladých lidí se Rusko umístilo na nelichotivém třetím místě z celého světa, hned za Kazachstánem a Běloruskem. Nejvíce postižená místa jsou pak Moskva a Petrohrad, tedy města s nejvyšší životní úrovní.

Psychologové vysvětlují velký počet sebevražd u mladých lidí skutečností, že tito často nevidí ve svém životě žádný smysl, protože rodiče na ně nemají čas, často je rozmazlují, všechno mají dovolené a všeho dosahují velice snadno bez sebemenší vlastní iniciativy. Psycholožka Natalia Gluchková pro internetový zpravodajský server Gazeta.ru uvedla, že adolescenti se cítí nebývale osamělí, opuštění a nepotřební.

 „Pro nás dětské psychology je vřelé rodinné prostředí největší prevencí proti sebevražedným úmyslům mladých a dětí,“ říká Gluchková a upozorňuje na další nebezpečí. Adolescenti jednají více v afektu, snadno následují vzory a nechají se lehce ovlivnit skupinou, proto i tady je nezastupitelná role rodičů i učitelů. Je třeba si mladých více všímat.

Pro Rusko nejsou příznivé ani výsledky dalších statistik. V počtu sebevražd dětí je smutným vítězem. Na 100 tisíc dětí ve věku 10 až 14 let připadají tři až čtyři sebevraždy, což výrazně převyšuje světový průměr. Ve věku 15 až 24 let je to už 32 případů ze 100 tisíc. V kategorii dospělých je Rusko na druhém místě, tam na 100 tisíc připadá 38 sebevražd. První Litva vykazuje výsledek 42 na 100 tisíc a do první desítky v této chmurné statistice se dostaly ještě Bělorusko, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina či Finsko.

Zdroj fotografie: www.sxc.hu

Filed in: Evropa, Rusko

Comments are closed.