2:24 pm - Středa Říjen 17, 2018

Lotyši rozhodují o ruštině

RIGA – Lotyši v sobotu hlasují v referendu o tom, jestli se ruština má stát druhým úředním jazykem jejich země. Obecně se předpokládá, že referendum skončí zamítnutím návrhu. Nicméně odhaluje přetrvávání hlubokých dělících linií v lotyšské společnosti i dvacet let poté, co se Lotyšsko oddělilo o Sovětského svazu. 

Riga, staré město

Server BBC připomíná, že etničtí Rusové v Lotyšsku činí asi třetinu dvoumilionové populace a často si stěžují na diskriminaci. Mnozí Lotyši zase vidí v referendu pokus o omezení státní suverenity jejich země.

V době po oddělení od SSSR se v zemi znalost lotyšského jazyka stala podmínkou pro získání občanství. Mnozí Rusové se však odmítali učit lotyšsky a v důsledku toho dnes v Lotyšsku žije 300 tisíc etnických Rusů bez občanství, kteří nemají právo volit, nemohou se ucházet o veřejné úřady ani pracovat ve státních institucích. Sobotní referendum vyvolalo hnutí rusky mluvících obyvatel, zvané Rodná řeč, kterému se podařilo sebrat podpisy deseti procent voličů, potřebné k vypsání plebiscitu.

Prezident: Je to absurdní

„Myslím, že v uplynulých dvaceti letech byli ruští obyvatelé ponižování nekonečnými pokusy lotyšských úřadů přimět je k asimilaci nebo z nich učinit občany druhé kategorie,“ tvrdí jeden z vůdců Rodné řeči Vladimir Linderman. „A tohle je jejich odpověď,“ dodal.

Lotyšský prezident Andris Berzins naproti tomu považuje referendum za „absurdní“, protože lidé v Lotyšsku mají mnohem větší starosti s tím, jak se jejich země zotaví z hluboké recese. Prezident také poukazuje na to, že vláda pro menšiny, včetně té ruské, zřizuje školy, kde se vyučuje jejich vlastním jazykem. „Nepotřebujeme druhý jazyk. Kdo chce, může mluvit svou rodnou řečí doma i ve škole,“ míní Berzins.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons

Filed in: Evropa, Lotyšsko

Comments are closed.