4:14 am - Sobota Duben 21, 2018

Fenomén Hladové hry od Suzanne Collinsové

PRAHA – Americká spisovatelka Suzanne Collinsová dobyla světový knižní trh svojí trilogií Hladové hry. Jen v USA se prodalo víc než půl milionu výtisků (první díl se stal bestsellerem roku 2012) a práva na prodej knihy zakoupilo 38 zemí. V Česku vyšel závěrečný díl v loňském roce a v současné době se fanoušci těší i na dlouho očekávané filmové ztvárnění. V Čechách ovšem nedosahuje popularita takových rozměrů jako v zahraničí.

Nemohl jsem se odtrhnout, prohlásil mistr strachu, Stephan King

Nakladatelství Fragment vydalo všechny tři díly, poslední s názvem Síla vzdoru vyšel v loňském roce a to dokonce v nákladu rovnou sedmi tisíc kusů. Recenze jsou na trilogii vcelku pozitivní, dokonce se na internetu vytvořily weby, kde se sdružují jejich fanoušci. A ani světově úspěšní literáti nezůstali s chválou pozadu, např. Stephan King o trilogii řekl: „ Je to násilná, znepokojivá a strhující knih, plná napětí. Nemohl jsem se od ní odtrhnout“. Collinsová může toto vyjádření od krále napětí považovat za skvělé hodnocení své práce.

Na sociální síti Facebook je dokonce vytvořeno hned několik stránek, na kterých si fanoušci vyměňují svoje dojmy z četby nebo z filmu. Na  oficiální stránce Hunger Games je přihlášeno téměř půl milionu fanoušků (pro zajímavost: Hunger Games má o několik desítek tisíc fanoušků víc, než například bestseller Ztracený symbol od Dana Browna).

Ani stejnojmenný film od Garyho Gosse se netěšil v zahraničí menší pozornosti, než kniha. Čeští fanoušci si na film budou muset počkat do 22. března, kdy se chystá premiéra.

[youtube OgssLmsOa2s 590 320]

O co jde

Katniss Everdeenová je patnáctileté děvče žijící v dvanáctém kraji Panemu, země, která povstala po temných dnech (sériích živelných pohrom a občanských válek) z popela.  K jejím každodenním povinnostem patří lovit zvěř v okolních lesích, pokud nechce, aby se ona ani její sestra Prim s matkou, nemusely postavit do zástupů žebrajících nebo prosících prostitutek. Život je ve dvanáctém kraji prošpikován strádáním a obavou ze všemocných mírotvorců, jež neváhají za sebemenší prohřešek udělit nejtvrdší trest. Jednou ročně mají obyvatelé všech dvanácti krajů nařízenou „slavnostní náladu“, a to během konání Hladových her. Na jejich počátku jsou za každý kraj vylosováni chlapec a dívka, zástupci, kteří budou posláni do arény smrti. Tam proti sobě budou bojovat tak dlouho, dokud nezůstane naživu poslední zástupce, který se stane vítězem. Hry jsou konány jako připomenutí moci Kapitolu, který v minulosti nechal zmizet ze zemského povrchu celý třináctý kraj za svoji rebélii.

Katniss se do Hladových her přihlásí jako dobrovolnice za svoji mladší sestru Prim a tak spolu s druhým zástupcem putuje do zvrácené reality show. Ví, co ji čeká a nedává si mnoho nadějí na výhru a raději se smiřuje s potupnou a pravděpodobně i dlouhou smrtí, kterou uvidí v přímém přenose celý Panem. Publikum se nikdy neslituje s žádným hráčem a víceméně každou smrt prožívá ve značné euforii. Díky výborně vymyšlené propagaci manažera Heymitche a nepředvídaných emocí vůči soupeři Peetovi, se ovšem Katniss stane hned na začátku největším favoritem celého ročníku. Ani to ji ovšem před brutální volbou – vraždit nebo být zavražděna, nemůže zachránit…

Příliš mnoho násilí?

Všechny tři díly trilogie obsahují skutečně hodně násilí, ale nejhorší na všem je samotná myšlenka konání „slavnostních her“, při které děti zabíjejí děti. Jako celek je námět příběhu skutečně paradoxní. Autorka se nechala slyšet, že se při vymýšlení arény a myšlenkových a citových pochodů svých hrdinů nechala inspirovat různými reality show. Na toto poukazují negativní ohlasy, kterých na internetu najdeme na různých fórech poměrně také hodně. Ohrazují se zejména rodiče, kteří knihu shledávají nadmíru násilnou a stresující. V tomto případě je ovšem otázka, zda bychom na knižních pultech nenašli knihy pro dospívající podobně násilné a podobně stresující.

Ukázka z posledního dílu trilogie Síla vzdoru:

Zabolí mě levý spánek a přitisknu si k němu dlaň. Přesně sem mě udeřila Johanna Masonová cívkou drátu. Hlavou mi víří vzpomínky a pokouším se určit, co je pravda a co ne. Jaké události vedly k tomu, že teď stojím mezi troskami svého rodného města? Odpověď není jednoduchá, protože otřes mozku způsobený Johanninou ranou dosud zcela neodezněl a myšlenky se mi chvílemi trochu zamotávají. Navíc občas mívám halucinace z léků, které mi dávají proti bolesti a depresím. Aspoň myslím.

Pořád nejsem stoprocentně přesvědčená, že to byla opravdu halucinace, když se jedné noci podlaha mého nemocničního pokoje proměnila v koberec svíjejících se hadů. Použiju metodu, kterou mi poradil jeden z lékařů. Začínám od nejjednodušších věcí, jejichž pravdivostí jsem si jistá, a postupně se propracovávám ke složitějším. V duchu odříkávám… Jmenuji se Katniss Everdeenová. Je mi sedmnáct let. Pocházím z Dvanáctého kraje. Byla jsem splátkyní v Hladových hrách. Unikla jsem z arény. Kapitol mě nenávidí. Peetu zajali. Je považován za mrtvého. S největší pravděpodobností mrtvý je. Nejspíš je to dobře…

Zdroj: hungergamestrilogy.net, hunger-games.cz
Zdroj fotografie: hunger-games.cz

Filed in: Kultura, Literatura

Comments are closed.