8:49 pm - Čtvrtek Říjen 18, 2018

Globální oteplování. Jaké hrozby může přinést Česku?

ČESKO – Jaké hrozby může přinést globální oteplování Česku?  Na otázku odpovídaly klimatoložky Anna Valeriánová a Eva Holtanová z oddělení všeobecné klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ilustrační foto

Globální oteplování, tedy zvyšování průměrné teploty povrchu naší planety, zasahuje i území Česka. Jde o celkový trend za posledních několik desítek let. Podle klimatologů je přesnější než globální oteplování termín globální změna klimatu.

Tropy v Česku? Zatím ne

„Globální teplota vzduchu může meziročně i kolísat, ale celkově pozorujeme postupný růst. Teplota ale neroste úplně všude na světě stejným tempem, na některých místech může dokonce i klesat. Nemění se navíc jen teplota, k určitým změnám dochází i u srážek, vlhkosti vzduchu a podobně,“ říká Eva Holtanová.

Drastickou změnu, jakou přechod podnebí Česka k tropickému typu klimatu, nelze v příštích desetiletích čekat. Lidé se nemohou tedy těšit na to, že by si za pár let na zahrádce pěstovali třeba pomeranče. Také k migraci některých druhů rostlin a živočichů z teplejších oblastí dochází spíše než kvůli změně klimatu zvýšeným  cestovním ruchem.

Jak se bude v budoucnu měnit naše klima?

Klimatologové nedokáží přesně předpovědět, jak se bude podnebí měnit v budoucnu, protože neumí přesně říct, jak se budou měnit faktory, které klima ovlivňují. Jedná se jak o přírodní procesy, tak i o lidskou činnost. Vytváří proto odhady změn, které mohou nastat, pokud se změní jeden nebo více faktorů ovlivňujících klima, například se zvýší koncentrace skleníkových plynů a aerosolů v atmosféře o určitou hodnotu.

Tyto scénáře pomáhají vědcům najít rámec možného budoucího vývoje klimatu. „Pokud jde o výhledy na nejbližších třicet let, tak na území České republiky lze pravděpodobně očekávat nárůst průměrné teploty vzduchu přibližně 1 °C. Je ale nutné zdůraznit, že rozhodně nepůjde o postupný nárůst v tom smyslu, že by každý následující rok byl o něco teplejší,“ vysvětluje Anna Valeriánová.

Lidé si pamatují extrémy a z toho vyvozují katastrofické scenáře

Často se objevují názory, že dnes už  neznáme čtyři roční období. Tyto závěry vyvozují lidé na základě různých teplotních extrémů, kdy může někdo nabýt pocit, že po zimě nám hned na dveře zaklepe léto a podobně. „Lidé mají spíše tendenci pamatovat si počasí krátkou dobu a z toho pak vyvozují špatné závěry. Když se podíváme na čísla, která jsou objektivní, zjistíme, že i v minulosti se vyskytovaly roky, kdy léto mělo mírnější charakter, nebo byla mírná zima a podobně,“ upřesňuje Eva Holtanová.

Zimní období u nás se vyznačuje vyššími výkyvy teploty než letní, a i když je leden v dlouhodobém průměru nejchladnějším měsícem, některé roky při časném nástupu zimy může být nejchladněji v listopadu nebo naopak při opožděném nástupu zimy až v březnu.

Nejteplejší a nejchladnější oblasti Česka

Průměrná roční teplota vzduchu pro celé Česko  je 7,5 °C. Nejteplejší oblasti u nás jsou nížiny jižní Moravy, Polabí a Poohří, kde dosahuje průměrná roční teplota v dlouhodobém průměru hodnotu kolem 10 °C. Nejchladnější jsou horské polohy, kde se průměrná roční teplota pohybuje kolem 1°C.

Za rok u nás spadne v průměru 666 mm srážek,  nejvíce v létě a v horských oblastech,  hlavně v Jizerských horách a v Krkonoších. Více prší  i na Šumavě, v Orlických horách, v Jeseníkách a v Beskydech. Nejméně srážek klimatologové zaznamenávají v Krušných horách v okolí Žatce a v oblasti jižní Moravy.

Nejteplejší měsíc v roce je červenec s průměrnou teplotou vzduchu 17 °C, nejchladnější je leden s průměrnou teplotou -2,4 °C. V Čechách bývá obvykle mírnější zima a chladnější léto než na Moravě a ve Slezsku. Také srážky jsou v Čechách v průběhu roku rozloženy rovnoměrněji.

Teplotní rekordy v Česku

Ze statistik klimatologů vyplývá, že extrémní teploty vzduchu byly u nás naměřeny především v letech minulých. Nejvyšší maximální teplota vzduchu 40,2 °C byla naměřená 27. července 1983 v Praze – Uhříněvsi. Hranice 40 °C byla v tento den překonána také v Plzni – Bolevci a v Sedlčanech, kde bylo naměřeno 40,1 °C. Nejnižší teplotu vzduchu  -42,2 °C naměřili v Litvínovicích u Českých Budějovic 11. února 1929,  –40 °C  tento den zaznamenali i ve Valašském Meziříčí.

Od roku 1961 pak nejvyšší průměrnou roční teplotu vzduchu 9,1 °C zaznamenali klimatologové v roce 2000 a v roce 2007. Naopak v letech 1962,1980 a1996 zaznamenali nejnižší průměrnou roční teplotu v Česku 6,3 °C.

Zdroj fotografie: www.flickr.com/EagleCam

Filed in: Česko, Věda

Comments are closed.