12:59 pm - Středa Listopad 14, 2018

Na podniky čeká novinka – kurzarbeit

PRAHA – Jedním z témat, o kterých jednala tripartita na svém čtvrtečním zasedání, je tzv. kurzarbeit, neboli finanční příspěvek státu na mzdy firmám v ekonomické tísni, aby nepropouštěly své zaměstnance.
Kurzarbeit - v kalendáři

Ilustrační foto

Jedná se o protikrizové opatření používané v německých zemích, volně přeloženo jde o „krátký týden“ či o „zkrácení pracovní doby“.


Stát hradí mzdy lidí na „nucené dovolené“

Kurzarbeit v praxi vypadá tak, že soukromé firmy, které dočasně mají málo zakázek, nechávají své zaměstnance někeré dny v týdnu doma. Ale stále jsou vedeni jako zaměstnanci, dostávají nižší výplatu, ale nepropoustí je. Stát pak zaměstnavatelům přispívá na jejich mzdu.

Celkově pak tato částka vyjde státní kasu levněji, než když se musí starat o nezaměstnané – platit jim podporu, sociální pojištění, případné rekvalifikace apod. Jedná se o dočasné opatření, když se firma vzpamatuje (znova začne mít dost zakázek), vrátí se k plnohodnotnému pracovnímu týdnu.

Plán je, že podpora by se týkala by firem, kterým zakázky propadly o 20 až 60 procent. „Pokud je ten výpadek větší než 60 procent, tak už pravděpodobně není vhodné takovému podniku pomáhat, protože by to byly neúčelně vynaložené prostředky,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Při menším než 20procentním propadu si naopak firmy podle něj dokáží poradit samy.

Zavedení v ČR zatím odloženo

Zástupci vlády, podnikatelů a odborů se však zatím na zavedení kurzarbeitu v ČR neshodli. Obecně nad tématem panuje mezi sociálními partnery shoda, ale problémy jsou v konkrétních kritériích.

Vládní návrh předpokládá, že firmy, kterým by propadly zakázky a splní ona zatím nespecifikovaná kritéria, by své zaměstnance nechávaly doma 1 – 3 dny v týdnu  – a vyplácely by jim za to náhradu mzdy. Ta má činit nejméně 60 procent průměrného výdělku, stát by na to firmám přispíval 50 procenty.

Podle materiálu navrženého vládou se měl kurzarbeit uplatnit tehdy, když by byl stát v recesi. To znamená, že by mu meziročně dvě čtvrtletí za sebou klesal hrubý domácí produkt. Zaměstnavatelé ale na čtvrteční jednání přišli s novým požadavkem, aby bylo možné kurzarbeit uplatnit i v okamžiku, kdy se zvýší nezaměstnanost.

Pokud by se totiž refundace mezd firmám začala vyplácet až v momentě, kdy ekonomika upadne do recese, mohlo by podle zástupců zaměstnavatelů být pro řadu podniků už pozdě. Ekonomické statistiky jsou totiž zveřejňovány se zpožděním. „Ta firma už by mohla být mrtvá,“ upozornil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR). Kurzarbeit by podle něj měl začít fungovat už ve chvíli, kdy míra nezaměstnanosti očištěná o sezonní vlivy stoupne nad 8,5 procenta.


Odbory to chtějí co nejdříve

Zavedení kurzarbeitu by podle zástupců odborů mohlo zabránit masovému propouštění v důsledku hospodářského zpomalení. Pochvaluje si ho totiž i například německá kancléřka Angela Merkelová – miliardy eur uvolněné pro program „kurzarbeit“ umožnily podle ní v době krize společnostem snížit vyplácené mzdy a přitom nepropouštět zkušené zaměstnance.

Odbory proto dohodu o kurzarbeitu silně podporují, chtěly by ho zavést co nejdříve. „To znamená už v druhém pololetí roku 2012, protože přichází krize a lidé se budou dostávat do problémů,“ varoval Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).


Kritici jsou proti

Kurzarbeit má i své kritiky. Ti namítají, že nebude nutit firmy k reorganizaci procesů a zvyšování konkurenceschopnosti. Například podle  Pavla Juříčka, viceprezidenta SP ČR, to není ten správný způsob, jak zachovat kvalifikované pracovníky ve firmách.

Tripartita se podle k  tématu kurzarbeit vrátí nejspíše už na nejbližším – mimořádném – jednání 26. března letošního roku.

 Zdroj fotografie: 911magazin.de

Filed in: Byznys, Česko, Práce

Comments are closed.